Voda
15. 1. 2018
Člověk vypije za rok kolem 750 litrů vody, z níž se skládá 70 % jeho organismu, kúra obou mozkových hemisfér obsahuje asi 85 % vody a krev více než 80 %. Látková výměna, udržování tělesné teploty, vylučování nečistot a produktů rozkladu - to vše zabezpečuje voda.
Ztráta tekutin v organismu je často nebezpečnější než nedostatek potravy Zvláště v horkých oblastech planety může člověk přežít bez vody jen několik dnů, zato bez jídla mnohem déle: Jsme-li okolnostmi vyrváni vodnímu živlu - své pravlasti - časem "usycháme". Kvůli tomu přicházejí mnohé nemoci, předčasné vrásky, stáří a smrt.
Kdybychom dokázali udržet ve svých buňkách a kolem nich správně vyvážený obsah a složení vody, mohli bychom značně zvýšit délku i kvalitu svého života ve fyzickém těle. Dokonce i jediný den, který strávíme bez doušku vody, se odrazí na výkonu, vlastnostech, únavě a morálním stavu člověka.
Jelikož voda, kterou pijeme, proniká do každé buňky našeho těla, je její kvalita důležitější než kvalita potravin. O významu kvality pitné vody svědčí prostý příklad: na cestách se člověk nejednou potýká se zažívacími problémy, únavou, jejichž příčinou je jen změna vody. Organismus, který se maximálně přizpůsobuje místnímu složení vody, si "zapamatuje" určité látkové složení vody, kterou denně pijeme, a reaguje i na ty nejmenší změny.Proto sportovci na olympijských hrách používají pouze vodu a mnohdy i potraviny, které si s sebou přivezli.

Důvod je jednoduchý - přechod na novou vodu nebo stravu by od organismu vyžadoval určité úsilí. Potřeba vody pro dětský organismus je ještě mnohem naléhavější. Jestliže dospělý člověk ve středním věku a s hmotností 60 kg potřebuje kolem 30 ml vody na 1 kg tělesné hmotnosti, dítě o hmotnosti l0 kg potřebuje již 100 ml a u kojence vážícího 5 kg je to až 150 ml pitné vody na 1 kg tělesné hmotnosti. Dětský organismus je navíc citlivější na vliv škodlivých prvků obsažených ve vodě.
Chemické látky, procentuálně zastoupené v pitné vodě, znečištují dětský organismus mnohem více než organismus dospělého. K tomu je nutno dodat, že dětský organismus je mnohem citlivější na toxické látky a působení toxických sloučenin má největší vliv na jeho zdraví.

 
Kolik máme pít a kdy?
Jednou z nejdůležitějších funkcí vody v organismu je její účast na trávení potravy a zásobování buněk živinami. Bylo zjištěno, že například na strávení 100 g masa člověk potřebuje minimálně 80 ml vody. Pokud člověk vypije toto množství v určitém čase před jídlem, zabezpečuje tak normální úroveň trávení. Bez toho není možné normální vstřebání aminokyselin z potravy obsahující bílkoviny.
Pro strávení tučných potravin člověk potřebuje ještě více vody. Dietologové tvrdí, že na strávení jedné molekuly tuku jsou nutné tři molekuly vody Právě proto často po požívání tučné stravy bez dostatečného množství vody vzniká pocit žízně.
Nedostatek vody při trávení potravy způsobuje to, že tato voda musí být vzata ze samotného organismu, což vede k rozpadu a zhuštění krve. Pouze tehdy se dostane signál do mozku a člověk pocituje žízeň, která signalizuje, že v organismu byla zpozorována fyziologická porucha, kterou je nutno bez prodlení odstranit.
Proto těm, kdo se skutečně starají o své zdraví, doporučují fyziologové krátce před jídlem vypít trochu čisté vody, která pak bude v organismu udržovat normální rovnováhu kyselin a zásad a vyrovnaný stav vody a solí.
To se týká zvláště těch, v jejichž jídelníčku tradičně převládají kyselinotvorné potraviny - maso, chléb a cukr. Čistá horká voda posouvá jídlo do dolní části žaludku, uhasí žízeň, vyplavuje soli, proplachuje trávicí trakt a ledviny a zároveň disponuje velkou schopností rozpouštět, pomáhá při katarech, očních nemocích, zácpě a jiných chorobách.
Prokážete svému organismu velikou službu, když budete svůj den začínat sklenkou obyčejné teplé vody.
Hlavním pravidlem však zůstává "všeho s mírou". Za posledních několik let se rozšířil názor, podle něhož čím více vody za den vypijeme, tím lépe. Denní norma "správného pitného režimu", doporučovaná nadšenci a činící 2,5-3 litry za den, nebere prakticky do úvahy roční období, počasí, konstituci člověka ani charakter jeho činnosti. Tento nový prvek přibyl do naší kultury nedávno a podle mého názoru souvisí na jedné straně s velkým rozšířením léčebných praktik, které mají svůj původ v zemích s velmi teplým podnebím (kde je potřeba pít přirozeně mnohem větší), a na druhé straně s tím, že je podporován společnostmi vyrábějícími balenou pitnou vodu, které mají z pochopitelných důvodů dostatek energie i argumentů, jimiž by podepřely zvýšenou spotřebu své produkce. A vskutku, jen se podívejte na kolemjdoucí v ulicích města, na cestujících v dopravních prostředcích!
Minimálně každý třetí má u sebe láhev! Také zde, jako ve všem, je nutná úměrnost. Přebytek je stejně špatný jako nedostatek. Důvěřujte svému organismu a čiňte tak, jak si sám žádá!
Co pijeme?
Zvláštní problém představuje kvalita vody Spotřeba dobré pitné vody je schopna v mnohém upravit nedostatky jídelníčku a zabránit projevům mnoha klinických poruch.
Podle údajů Světové organizace na ochranu zdraví obsahuje voda 13 000 potenciálních toxických prvků a prostřednictvím vody se šíří 80 % nemocí, na jejichž následky na Zemi denně umírá 25 milionů lidí.
Základní faktory znečištění vodních zdrojů s sebou přináší civilizace. Technogenní a antropogenní vlivy vedly ke globálnímu znečištění sladkovodních zdrojů, používaných k zásobování pitnou vodou. Kvůli každodennímu vypouštění stovek milionů tun plynných látek do atmosféry je pozorováno globální znečištění vody ve vzduchu. Voda v řekách a jezerech se prostřednictvím koloběhu vody znečišťuje také exhaláty průmyslových podniků. Navíc je povrchová voda, zvláště v hustě osídlených průmyslových oblastech, ohrožena znečištěním průmyslovými odpady a městskou kanalizací.
Podzemní vody představují nejčistší zdroje pitné vody, ačkoli jsou koloběhem vody spojeny s atmosférickou vodou a povrchovými vodami. Zdálo by se, že i ony budou nutně znečištěny stejnými složkami. Avšak v utváření podzemních vod sehrávají velkou roli horniny a nerosty, které mají velkou očistnou schopnost.
Sladké vody, vhodné k pití, mají velmi široké spektrum složení a odlišují se podle obsahu solí, tvrdostí, pH, obsahu stopových prvků a podle svých bioaktivních vlastností.

Pokusme se položit otázku, co lze považovat za pitnou vodu vysoké kvality a jak je možné se k takové vodě dostat, máme-li k dispozici ten či onen pramen, navíc zpravidla znečištěný průmyslovými a komunálními splašky. Základním kritériem kvality pitné vody je její vliv na lidské zdraví, protože existuje souvislost mezi jakostí pitné vody a nemocemi, včetně onkologických, a celkovou délkou života.
Jedním z ukazatelů kvality je nepřítomnost toxických a zdraví škodlivých látek ve vodě.
Pitná voda vysoké kvality typu přírodní pramenité vody musí být rovněž optimalizována, pokud jde o složení minerálních solí: je známo, že dlouhodobé pití vysoce mineralizované vody způsobuje onemocnění kameny v močových cestách, slabě mineralizované vody naopak narušují průběh výměnných procesů v organismu.
 
Kvalitní pitnou vodu můžete koupit ZDE