Dnešním dnem skončila má základní pouť plazmování. Byly chvíle kdy bylo člověku zle, vše ho bolelo, pak zase se osypal, pak měl bolesti hlavy, pak málem létal a říká se že na každém konci je krásné to, že něco nového začíná. Musím říct, že kdyby mi ráno někdo řekl, že poslední plazmování bude úplně jiné, bude o číslech, o emocích, o energiích, o slzičkách, o kartách, o černé barvě, nacítění, nevěřela bych. Bylo to nejemotivnější plazmování, které znám, ale vše má být tak jak je, včetně seznámení s jinou kartářkou. Bylo to fascinující bylo to kouzelné a vlastně mi to hodně dalo. Těším se na vánoční den s vámi, neboť není nic lepšího než vánoční čas.
PS: až jednou budete hledat někoho do týmu , hlásím se jediné co mi, prosím, nejde je snad malování stropu, při mých 155 cm to moc nerada dělám.
27. 11. 2015